V prvním díle našeho seriálu o nošení jsme probrali výhody a nevýhody šátku a nosítka. Ať jste již jako volbu přepravního prostředku zvolili to či ono, tak před rozhodováním o tom, jaké nosítko pořídit, budete stát i v případě, že chcete nosit primárně v šátku. Neznám totiž prakticky žádnou sebešátkovější nosnici, která by doma neměla alespoň jedno nosítko – i já, totálně nenosítkový tvor, musím uznat, že jsou situace, kdy je nosítko z více důvodů praktičtější.

Ergonomická nosítka už dávno nejsou jen Ergobaby, Manduca či KiBi. Stejně jako šátků je jich nepřeberné množství; liší se od sebe nejen barvou a designem, ale také materiálem, způsobem nastavování a nahazování/vázání i celkovou konstrukcí. Nebude tedy na škodu, podobně jako v článku o výběru prvního šátku, si dát na úvod nějakou tu nosítkovou terminologii pro začátečníky (pro lepší představu budu uvádět konkrétní příklady nosítek, pokud možno i s odkazy – neberte to jako jasné doporučení či nedoporučení od nás; jsou to opravdu jen nahodilé příklady vhodných nosítek, která mi jako první vytanula na mysli).

  • ergonomické nosítko: toto je naprosto základní bod a požadavek, který by na nosítko kdokoliv, kdo ho chce pořídit, měl mít. Nosítko musí být ergonomické ve smyslu poskytující dobrou oporu dítěti a zajišťující jeho správnou polohu a zároveň ergonomické ve smyslu pohodlné pro nosiče. “Správnou” polohou nošence se rozumí zádíčka zakulacená do tvaru “C” a přizvednuté nožky tak, aby byl zadeček níže než kolínka – tedy tzv. abdukčně-flekční poloha, nebo také “M” pozice. Ergonomikou pro nosiče jsou myšleny pohodlné ramenní popruhy a dobře konstruovaný a oporu poskytující bederní pás. Ale pozor! Ergonomickým nosítkem se může nazývat kde co (a dokonce se i ohánět certifikací od International Hip Dysplasia Institute), ale o vhodné nosítko ve skutečnosti jít nemusí! Ve zkratce – jak poznáte NEvhodné nosítko: má úzký sed (tedy látka není “od kolínka ke kolínku” nošence – takže jeho nohy visí bezvládně dolů, odsud zlidovělý název pro takováto nosítka – “visítko”), často má vyztuženou zádovou opěrku – tím pádem neumožňuje přirozenou polohu a zakřivení páteře nošence do “C”; naopak se v nosítku miminku záda zkroutí na jednu či na druhou stranu. A především je poznáte podle toho, že se většinou v těchto nosítkách dá dítě nosit čelem vpřed, což je úplně špatně vzhledem ke všem výše uváděným požadavkům na ergonomičnost nosítka (nehledě na to, že poloha čelem vpřed se na delší nošení nedoporučuje z psychologického hlediska – uvádí se, že nošenec je “přestimulován” a přetížen vjemy, které se na něj frontálně, bez jakéhokoliv vizuálního filtru, hrnou). “Visítko” poznáte i podle toho, že mu prakticky vždy chybí bederní pás – tím pádem s těžším dítětem nemůže být pohodlné ani pro nosiče. (o ergonomickém nošení má Linda v plánu už hodně dlouho napsat samostatný článek, tak snad k tomu již brzy dojde 😉 ). 

Ergonomické nosítko: “M-pozice” nohou nošence – kolínka výše než zadeček (nosítko Kokon Chick). 

Ergonomické nosítko: zakřivení zad nošence do tvaru písmene “C” (nosítko Kol Kol Toddler). 

  • nosítka podle konstrukce: klasická nosítka s bederním pásem a nosítka bez bederního pásu, tzv. onbuhima. Toto uvádím spíše pro úplnost; většina “prvonosičů” se jistě bude poohlížet po nosítku s bederákem. Onbuhimo už je potom taková specialitka – jednoduché skladné nosítko pro chvilkové poponášení odrostlých chodících nošenců.

“Klasické” nosítko s bederním pásem (Sestrice Carrier).

Onbuhimo – nosítko bez bederního pásu (Andala).

Přezkové nosítko (Tiki-Mechulka vel. M). 

Mei tai – vázací nosítko (Lenny Lamb Wrap Tai). 

Hybridní (polovázací) nosítko (Rischino Half Buckle Flexi). 

  • nosítka podle věkového určení: jednovelikostní, nastavitelná a rostoucí. Jednovelikostní nosítko poznáte podle toho, že nemá regulaci šířky zádové opěrky ani vertikálním, ani horizontálním směrem (např. jednovelikostní Be Lenka, Roobaby nebo Donkey); nastavitelná nosítka pak možnost zkrácení zádové opěrky a stažení sedu mají, ale neaspirují na to, aby vydržela “celé nosící období” – jsou tedy určená například od “6 měsíců do 1,5 roku”, anebo lépe “od velikosti X do velikosti Y” (např. nosítka Moyo, Sestrice, Mia, BIMBI či Madame GooGoo). Rostoucím nosítkům (skutečně rostoucím, ne jen se tak nazývajícím) je přisuzováno, že vydrží po celé nosící období, tj. od miminka až po předškoláka – sem patří například populární Lenka 4ever, zmiňované KiBi,  Andala nebo Kavka Multi-age.

Jednovelikostní nosítko (Be Lenka meziverze). 

Nastavitelné nosítko (BIMBI Maxi). 

Rostoucí nosítko (KiBi). 

  • nosítka podle typu ramenních popruhů: bez možnosti křížení, s možností křížení a určené ke křížení. Nosítka bez možnosti křížení ramenních popruhů, tedy s popruhy “rovnými” anebo “banánovými” (tedy zahnutými podle tvaru zad nosiče), jsou na dnešním trhu nejčastější (namátkou Lenka 4ever bez možnosti křížení nebo klasické Roobaby). Nosítka s možností křížení mají také klasicky polstrované, rovné ramenní popruhy, ale disponují sponou, díky níž je možno popruh odepnout a na zádech zkřížit (Manduca, KiBi, IsaraAloe aj.). Nosítka určená ke křížení mají ramenní popruhy široké, “placaté” a někdy ani nošení nezkříženě nedovolují – pokud ano, tak ne úplně ideálně a zejména kvůli tomu, aby se v nosítku dalo nosit také na zádech (Kokon, Lenka 4ever se širokými ramenními popruhy, Moyo Cross).

Nosítko bez možnosti křížení ramenních popruhů (Rostoucí VeKa).

Nosítko s možností křížení ramenních popruhů (Donkey meziverze).

Nosítko se širokými popruhy určenými k nošení zkříženě (Rostoucí Lenka 1). 

  • nosítka podle materiálu: látková, šátková (tedy šitá ze šátku na nošení) a pološátková. Látková jsou šitá většinou z pevného bavlněného plátna (klasické KiBi, Manduca, Isara, Kokon); méně často můžete narazit na nosítka šitá ze lněného plátna – asi nejvíce z takovýchto materiálů šije Aloe, případně se objevují i v nabídce Kokonu (konkrétně např. Kokon Chick) nebo Kavky. Látková nosítka jsou obecně odolnější, ale většinou se zádová opěrka o něco hůře přizpůsobuje nošenci – zde hodně záleží na střihu opěrky a poddajnosti daného materiálu. Šátková nosítka jsou šita z šátků přímo tkaných k nošení dětí. Obecně vzhledem k tomu, že je šátek poddajnější než obyčejné plátno, lépe objímají nošence, a někdo dokonce tvrdí, že šátkové ramenní popruhy a bederní pás jsou pohodlnější i pro nosiče (takových je nespočet; jen namátkou nosítka Be Lenka, MoniLu, Storchenwiege, Kavka či Sestrice). Mnoho výrobců (spíše malovýrobců) nabízí (zatím nabízí) možnost ušití nosítka z vlastního šátku a tím pádem budete mít doma originál, který pravděpodobně nikde jinde nepotkáte. Pološátková nosítka mají většinou zádovou opěrku ušitou ze šátkoviny a ramenní popruhy a/nebo bederní pás z plátna (například šátkové KiBi).

Látkové nosítko (Isara Toddler).

Celošátkové nosítko (Mia Mini). 

Pološátkové nosítko (KiBi).

Podobně jako v článku o výběru šátku je třeba si nejprve položit tuto otázku: Co od nosítka očekávám? Podobně jako u šátku nejčastěji od rodičů, kteří hledají nosítko pro své ještě nenarozené dítko, slýcháme požadavek “od narození a aby nám vydrželo co nejdéle.” Zde je to ale o dost složitější než u šátku; takové ideální univerzální nosítko zcela jistě neexistuje, byť se to někteří výrobci snaží tvrdit. Většinou je problém na začátku nosícího období; prakticky žádné rostoucí nosítko nelze nastavit tak, aby dokonale sedělo i malinkému, zcela nezpevněnému novorozenečkovi, a i ty nejlepší z nejlepších a nejvychytanější z nejvychytanějších lze doporučit od cca 2 měsíců/62 cm. Než tedy nosítko koupíte, měli byste se zamyslet nad následujícím:

  • Od kdy chcete nosit? Skutečně od narození anebo jste ochotni období do cca 2-4 měsíců nějak překlenout (např. nošením v šátku, s pujčeným novorozeneckým nosítkem) a až poté “definitivně” vybírat?
  • Chcete rostoucí nosítko “na celou dobu” anebo pro vás není problém nosítko v průběhu nosícího období vyměnit za větší? Resp. vybíráte-li nosítko již na odrostlejší dítko, budete v něm chtít výhledově nosit i jeho mladšího sourozence?
  • Budete nosit jenom vy (bude to “vaše” nosítko) anebo i váš parner/babička/někdo jiný?
  • Chcete nosítko jako “nouzové řešení” (např. vyvenčit psa, vyběhnout narychlo do obchodu) nebo plánujete nosit i na delší trasy?

Zároveň byste si měli ujasnit, jaké technické parametry chcete, aby nosítko splňovalo v ohledu na manipulaci, nastavení a komfort nošení. Toto je ale výsostně indiviuální záležitost a je více než doporučitelné si to dopředu vyzkoušet, než to či ono nosítko pořídíte.

  • Tvrdý anebo měkký bederák. Pokud vám bederák nesedne, může to zásadním způsobem rozhodnout o celkové pohodlnosti či nepohodlnosti nosítka. Obecně se dá říct, že tvrdý bederák většinou sedí vysokým hubeným postavám a často mužům, kdežto měkký bederák se lépe přizpůsobí ženštějším křivkám a lidem menšího vzrůstu (jenom já jsem takový úkaz přírody, že i se svými 155 cm jednoznačně preferuju tvrdé bederáky). Ze zkušenosti pak nosítka s tvrdým bederákem lépe sedí při nošení na zádech. Tvrdý bederák má například Manduca, Tula, stará verze KiBi, Kavka, BIMBI, Madame GooGoo, Sestrice, Isara, Roobaby, MartyS a řekněme, že se do této kategorie dají zařadit i MoniLu a jednovelikostní Lenky (ty jsou někde na půl cesty). Měkký bederák má Lenka 4ever, KiBi EVO,  Donkey, Andala, VeKa, MoYo, Rischino, Lenny Lamb, Kokon nebo Aloe. Obě varianty, tedy modely s měkkým i tvrdým bederákem, nabízí Zumbucca.
  • Nosítko bez možnosti/s možností křížení ramenních popruhů/určené k jejich křížení. Nosítka bez možnosti křížení jsou v současné době pravděpodobně nejprodávanější, ale nejsem si úplně jistá, že jde pro každého jejich majitele o nejpohodlnější variantu. Zejména pak ti, kteří jsou jinak zvyklí na šátek, ocení nosítko s možností křížení (tedy zároveň i s možností nosit ramenní popruhy rovně – poznáte to podle toho, že na ramenních popruzích v oblasti uchycení k zádové opěrce jsou spony) anebo přímo určené ke křížení. Pro mě jsou nejpohodlnější ta ke křížení určená, neboť nejlépe rozkládají váhu, a jsou, nepřekvapivě, nejpodobnější šátku. Na druhou stranu u nosítek se širokými, tedy křížícími popruhy, není zcela ideální nošení na zádech a některé modely to dokonce ani neumožňují (chybí zde hrudní spona). Stejně jako u typu bederáku je samozřejmě nejlepší oba způsoby nošení nejdříve vyzkoušet.

Nosítko s tvrdým bederním pásem (Kavka).

Nosítko s měkkým bederním pásem (Lenka 4ever).

Než začnu rozebírat jednotlivosti, ujasněme si jednu věc. Skutečně ideální rostoucí nosítko “od začátku do konce” neexistuje a mé doporučení na nějaké takové zde prostě nehledejte.

1. Chci nosit v nosítku od narození

Chcete-li nosit v nosítku skutečně od narození, musíte se smířit s tím, že to bude nosítko, která vám nejspíš moc dlouho nevydrží; dle zvoleného modelu plus mínus do půl roku či velikosti 68, maximálně 74 cm. Tato nosítka jsou v řadě aspektů specifická,  přizpůsobená pro nošení nejmenších drobků a nemají kapacitu unést batole jak co do velikosti, tak co do pohodlnosti.

I v této kategorii máte na výběr ze všech typů nosítek – celopřezkových, vázacích i hybridních. Takovou tradičně doporučovanou klasikou mezi novorozeneckými nosítky a z našeho pohledu asi nejlepší volba je hybridní Storchenwiege – bederní pás je na přezku (lze-li mluvit o bederním pásu – jeho konstrukce je přizpůsobena právě nejmenším miminkům a vypadá a nastavuje se odlišně než u většiny “běžných” nastavitelných nosítek) a ramenní popruhy, které jsou primárně určeny k nošení zkříženě, jsou vázací.

Nosítko vhodné pro novorozence – Storchenwiege.

Nosítko vhodné pro novorozence – Caboo.

Vázacích nosítek, tedy mei tai, je doporučitelných celá řada, a to zejména těch šátkových. Jelikož jsou ze své podstaty nejblíže šátku, pěkně miminko obepnou a podpoří. Každopádně ale musíte vybírat v těch nejmenších velikostech, tedy například u Fidelly Fly Tai velikost Baby nebo mei tai Love & Carry (to více velikostí nemá, ale je tak malé, že v něm lze velmi dobře nosit už novorozenec).

V poslední době se začíná objevovat stále více lepších či horších celopřezkových novorozeneckých nosítek z dílen již tradičních a zavedených výrobců – co si budeme povídat, značka ideál to není a tato nosítka začínají dobře sedět dětem až právě kolem 2 měsíců… Jsou to například MartyS Bebé Mini nebo MoniLu UNI Start (na druhou stranu tato nosítka budou dítěti i vám sedět podstatně déle než například Storchenwiege; odhadem do 1 roku věku).

Vázací nosítko (mei tai Soul).

MoniLu UNI Start.

Z nosítek vhodných pro novorozence musím ještě zmínit dvě, která se mezi ostatními poněkud vymykají – Caboo a Emeibaby; zdánlivě obdobná nosítka vzhledem k tomu, že se obě dotahují přes kroužky – ale opravdu jen zdánlivě, materiálem i konstrukcí se zcela odlišují. Caboo je ve své podstatě předvázaný elastický šátek, perfektně se tedy hodí pro nejmenší miminka (osobně nespatřuju větší výhodu proti samotnému elastickému šátku, nicméně co se týče Caboo samotného, tak na něm není vlastně nic, proč bych ho někomu chtěla rozmlouvat). Emeibaby je skvělé nosítko, ve své nejmenší velikosti vhodné i na novorozenečky – šité ze šátku, s pevným bederákem, který bez problémů unese i těžší náklad, ale je pravda dosti složité na prvotní nastavení (a to i pro zkušenější nosítkové harcovnice) – a co si budeme povídat, také nestojí málo.

Ještě jedna poznámka k nosítkám “vhodným od narození” – některá disponují tzv. novorozeneckou vložkou. Nejznámějším z nich je Manduca, která ji navíc má integrovanou. Před tímto chci varovat – v novorozenecké vložce není možné miminko vhodně napolohovat, zejména co se pozice kyčlí týče, a obecně jejich použití není doporučované. Ostatně samotný výrobce Manduky v poslední době místo novorozenecké vložky doporučuje udělátko zvané “size-it” sloužící ke stažení sedu tak, aby do ní bylo umístitelné i skutečně malinké dítě. Byť se ale Manduca snaží sebevíc, ideální nosítko pro novorozence ze sebe tímto učitě neudělá; na to je málo poddajná a přizpůsobivá.

Nosítko Emeibaby – systém dotahování zádové opěrky pomocí kroužků. 

2. Chci nosit v nosítku nejdříve od 2-4 měsíců

V tomto případě se vám najednou otevírají neuvěřitelné možnosti:

  • Jednovelikostní nosítko. U většiny značek najdete většinou tři velikostní modely, označované jako “mini – midi – maxi” anebo “baby – mezi – toddler”, ale samozřejmě jsou i různé variace tohoto “číslování” (někdy lehce nelogické, takže se nenechte zmást). Náš filozofický pohled na to, proč jsou jednovelikostní (tedy nenastavitelná) nosítka báječná věc a proč je škoda, že se v dnešní době netěší moc velké popularitě, jsme obě s Lindou poměrně obšírně sepsaly v recenzi na meziverzi nosítka Be Lenka – ve zkratce: jsou většinou levnější, jednodušší na nastavení, méně “poruchové” a dítěti v daném období, na něž jsou určena, nejlépe sedí.  Kromě Lenky jsou oblíbená jednovelikostní nosítka například Tula, MoniLu, Lenny Lamb, Donkey anebo místní ostravský endemit (ale zato skvělý endemit) Roobaby.

Jednovelikostní nosítko (Roobaby Mini). 

  • Nastavitelné nosítko. V tomto případě v nabídce výrobce většinou najdete dva velikostní modely; zde je již “značení” variabilnější – například “standard” a “toddler”, přičemž se většinou svým věkovým/velikostním určením překrývají. Mají regulaci šířky sedu i výšky zádové opěrky, ale rozpětí nastavení není takové, aby se nosítko dalo nazývat “rostoucím”, tedy od kojeneckého až do předškolního věku. Takováto nosítka mají v portofliu například Sestrice, BIMBI, VeKa, Aloe, Moyo, Mia, Kokon, Isara a mnoho, mnoho dalších… Když jsme u toho, dala by se sem zařadit i již zmiňovaná klasická Manduca (a ne, size-it opravdu nepočítám a neřadím Manducu mezi rostoucí nosítka zcela záměrně!), vzhledem k možnosti prodloužení zádové opěrky pomocí zipů a použití originál rozšiřovače.

Nastavitelné nosítko (Kokon). 

Nastavitelné nosítko (Manduca).

  • Rostoucí nosítko – tedy nosítko na většinu nosícího období. Zádová opěrka se dá nastavit ve skutečně širokém rozpětí, přičemž systémů nastavování je celá řada. Šířka sedu se nejčastěji reguluje dvěma způsoby – buď to je (mnou neoblíbený, ale asi nejčastější) “šnůrkosystém” (např. Lenka 4ever, Andala, Zumbucca nebo Rischino), který vyžaduje měkký bederák, aby to mohlo fungovat, anebo se látka zádové opěrky shrnuje pomocí suchého zipu (MoniLu UNI, Kavka, dříve rostoucí Lenka) nebo druků (stará verze KiBi, KiBi EVO nebo například indický nepodarek Soul AnoonA) – v tomto případě může mít i rostoucí nosítko bederák tvrdý. Velmi zajímavý a výborně funkční systém rozšiřovačů má pak například mexické Indajani. Vertikálně lze zádovou opěrku nastavit opět šňůrkosystémem (Andala, Rischino) anebo pomocí popruhů (absolutní většina ostatních rostoucích nosítek); za zmínku stojí i specifický karabinkový systém u KiBi.

Rostoucí nosítko (Lenka 4ever) – nastavení šířky sedu pomocí šňůrky a výšky zádové opěrky pomocí popruhů. 

Rostoucí nosítko (Andala) – nastavení výšky zádové opěrky pomocí šňůrek. 

Rostoucí nosítko (MoniLu UNI) – nastavování šířky sedu pomocí suchých zipů navnitř bederního pásu. 

Na trhu se v poslední době objevují čím dál kvalitnější a dostupnější rostoucí nosítka, takže je postupně těžší a těžší hledat pádné argumenty pro pořízení jednovelikostního; vždy je to pochopitelně na vašem zvážení. Nicméně je jedna situace, kdy bych rostoucí nosítko rovnou zavrhla – a to pokud zvažujete koupi nosítka pro odrostlejší dítě, tj. přibližně od 1 roku nahoru. Nebudete-li si nechávat nosítko “na druhé”, pak bych rostoucí model vůbec nezvažovala a podle velikosti dítěte koupila mezi- či rovnou toddler-verzi.

A přece jen bych jeden argument pro jednovelikostní nosítka měla – absolutní většina “druho- a vícenosnic”, byť třeba první dítko odnosily v rostoucím nosítku, si na druhé nezřídka pořizují jednovelikostní modely… Nutno říct, že tyto zkušené ženy vědí, co činí. 😉

Jednovelikostní nosítko (BOBA Carrier 3G Soho). 

Ještě se krátce zastavím u posledních dvou bodů – nosítko pro více nosičů a nosítko jako nouzovka. Asi je poměrně pochopitelné, že nosítko, které plánuje využívat více lidí, by mělo být pokud možno co nejjednodušeji přenastavitelné a zároveň tyto komponenty co nejtrvanlivější, tedy aby se nic “nevyšajdalo” a drželo na svém místě. V tomto ohledu můžu dát ruku do ohně jedině za Manducu, kterou v “přenastavovacím” režimu užíváme zhruba rok a půl a je v perfektním stavu. Jinak bych v tomto směru vsadila například i na KiBi, Tulu nebo Roobaby (snad jiné výrobce neurazím, ale opravdu nemám vyzkoušeno a ani nikdo jiný z okolí, co je mi známo).

Co se týče nosítka pro výjimečné situace, pak zvolte něco absolutně jednoduchého – šup šup, nahodím a jdu, žádné otravování se s křížením popruhů a zbytečným nastavováním; nemusíte nutně hledět na vaše absolutní pohodlí a na to, zda bude dítěti nosítko dokonale “od kolínka ke kolínku” ještě ve 3 letech.

Na závěr se musím dotknout dvou poměrně zásadních záležitostí, které už zazněly v předchozích dvou článcích o výběru šátku či nosítka.

První z nich – nevěřte úplně doslova tomu, co uvádí výrobce; doporučený věk/velikost/rozměry jsou z velké části velmi nadsazená čísla (pochopitelně kvůli lepší prodejnosti). Dejte na zkušenosti jiných, pročtěte recenze (a to nejen zde; spoustu jich najdete v nosících skupinách na Facebooku – ve své regionální skupině nebo například ve skupině Nosíme děti či Moderní nosičky) a udělejte si obrázek až poté, co nosítko uvidíte, vyzkoušíte a nejlépe i své favority porovnáte. Je dobré se také zamyslet nad tím, jak zásadní roli hraje v reálné “použitelnosti” nosítka rozdíl například o půl roku; myšleno v těch nejvyšších věkových kategoriích, tedy 2,5 roku nebo 3 roky: jsou skutečně rozměry nosítka rozdílné nebo výrobci horní věkovou hranici nastřelili cca na průměr od oka? Jaký je rozdíl ve výšce dítěte ve 2,5 a 3 letech (velký dvouleťák může měřit/vážit stejně jako drobnější tříleták)? Bude se mé dítě ještě vůbec ve 2,5/3 letech chtít nosit?

A ta druhá záležitost – dejte si dobrý pozor, kde nosítko kupujete, a to zejména z druhé ruky. Nejbezpečnější je pochopitelně nákup na osvědčených e-shopech specializujících se přímo na nošení dětí. Naopak pozor na megaobchodníky typu toho s otravným zeleným mimozemšťanem – tito často nabízejí celou řadu dobrých, ale i úplně špatných neergonomických nosítek! Podobně ale můžete dopadnout i na menších e-shopech specializovaných na dětské zboží obecně, nejen na nosící pomůcky. Zcela se pak vyhněte slevovým portálům, kde jsou často nabízeny nekvalitní napodobeniny známých značek, a pochopitelně Aliexpressu – levné čínské padělky zejména Manduky a Ergobaby jsou už v dnešní době na první pohled téměř k nerozeznání od originálních výrobků a můžou v nich být použity nekvalitní a zdravotně závadné materiály. 

Nákup z druhé ruky můžu doporučit pouze na osvědčených bazarech opět specializovaných čistě na nošení dětí, a to zejména v nejrůznějších facebookových skupinách. Velmi obezřetná bych byla na stránkách jako letgo, bazos nebo vinted, stejně jako na tradičních “maminkovských” portálech. Podezřelá je především neadekvátně nízká cena a oblíbená formulka “nevhodný dárek”; to smrdí na hony padělkem! Často zde pak můžou být nabízeny jako vhodná ergonomická nosítka i taková, která požadavky na ergonomičnost nesplňují. Seznamy doporučených a nedoporučených nosítek najdete ve FB skupině Nosíme děti – nicméně pokud tam své vyhlídnuté nosítko nenajdete, nemusí to hned nutně znamenat, že je špatné – může se jednat o značku, kterou ještě správkyně nestihly otestovat (týká se to především zahraničních výrobců a novinkových produktů). 

To je asi (prozatím) tak vše, co jsem vám chtěla o nosítkách říct. 😀 Kdo se prokousal až sem, mám pro vás ještě jednu dost důležitou take home message: dokonalé nosítko neexistuje, podobně jako neexistuje dokonalý šátek. Nevybírejte příliš dlouho, ať nepřeberete – berte to, co se ideálu blíží, ať si můžete nošení svého drobečka užívat plnými doušky co nejdříve!