Tentokrát jsme testovaly hned dva bonbónky z nabídky oblíbeného českého výrobce nosítek Andala. Klasická rostoucí Andala u nás nebyla na návštěvě poprvé – před časem jsme měly s Lindou možnost vyzkoušet předchozí testovací kus, nutno podotknout již řádně otestovaný před námi, podle čehož taky vypadal. Ani jednu nás nějak extra nenadchnul (výhrady jsme měly zejména k bederáku a prošití ramenních popruhů – a Linda, jak jinak, ke tkaničce na stahování sedu), a tak jsme byly zvědavé na fungl nový model, navíc z krásného Vatanai “páteřáku”, modrého Opportunity. A že u nás zrovna byla rostoucí Andala v rámci testování v regio skupině, tak jsme si rovnou “objednaly” i testovací onbuhimo přímo od výrobce.

Rostoucí Andala (dle výrobce od 4 měsíců do 3 let/20 kg)

Jak to vidí Lenka: 

Překrásné nosítko! Rozkuchaný “páteřák” tím dostává úplně nový rozměr a výrobce nosítek má před sebou velkou výzvu – ušít nosítko tak, aby přesně navazovaly všechny linie, co na Opportunity jsou, to je vážně kumšt. A Andale se to povedlo dokonale – před provedením tři klobouky dolů.

Ostatní testující často zmiňovaly komplikované nastavování nosítka – se šňůrkami, resp. uzlíky na nich se špatně pracuje (ale v situaci “moje vlastní nosítko” to pravda člověk řešit nemusí, takže to nepovažuju za chléb-lámající mínus). Inkriminované stahování sedu šňůrkou mi nevadí, mě ani dítě netlačí, ale je pravda, že při větším stažení pro potřeby usazení menšího dítka se krčí bederák – šňůrečková regulace je opravdu poněkud neideální varianta nastavování nosítka, nicméně jak píšu, mně osobně nějak extra nepřekážela. Problém jsem ale měla se šnůrkami na nastavení výšky zádové opěrky – udělal-li se na šňůrce jeden uzlík, při plném zatížení bez větších problémů prošel skrz dírku a projel dovnitř do tunýlku – řešila jsem to tedy tak, že jsem udělala na malém uzlíku druhý větší, což je ale, přiznejme si, minimálně opravdu nehezké. Na tomto, milá Andalo, zapracuj.

Typický andalí “tvrdoměkký” (no jo, spíše měkký) bederák je pro mě příjemný, větší výhrady k němu nemám; ramenní popruhy jsou polstrované akorát – oproti předchozímu testovacímu modelu je ukončení polstrované části méně “natvrdo” (předtím bylo do pravého úhlu bez jakéhokoliv náznaku zužování), nicméně prošitá koncová část pořád tlačí do žeber. Nosítko jsem zkoušela i nezkříženě – jak jsem v průběhu své nosítko-testovací dráhy zjistila, na tomto se opravdu pozná pohodlnost, jelikož zkříženě může být pohodlné kde co – Andala pro mě jako nosítkového křižáka určitě patří mezi tu pohodlnější polovinu nezkříženého startovního pole (zkříženě pak je bez debat jedna z nejpohodlnějších). Křížit nicméně možno – nechyběly oboustranné spony a ramenní popruhy (narozdíl od staršího testovacího nosítka) byly dostatečně dlouhé. Ale zase ta zádová spona napevno… 🙁 A taky kapucka napevno, chjo.

Polohu nošence netřeba komentovat, dítko bylo pěkně podsazené, zádovou opěrkou obejmuté. Super!

Verdikt: dobré nosítko s dokonalým zpracováním, na němž je ale pár hodně otravných detailů, které by mě od případné koupě bohužel odradily.

Jak to vidí Linda:

Moje historie s Andalou není zrovna slavná. Upřímně stále nechápu, co na tom nosítku všichni mají a bohužel ani po tomto testování se můj názor příliš nezměnil. Andale se nedá upřít velmi kvalitní zpracování, jde vidět, že se tam opravdu přemýšlí a z daných šátků umí opravdu vytěžit maximum. Ovšem to u nosítka není zrovna to nejpodstatnější, což?

Když jsem zkoušela Andalu poprvé, bylo Helence někde kolem 5 měsíců a byla to naprostá katastrofa. Při velkém stažení sedu se bederák kroutí a šnůrka na stahovaní sedu se bolestivě zařízne do těla. Uznávám, že v té době jsem ještě s nosítky neměla tolik zkušeností, proto jsem Andale dala ještě další pokus s “odborným dohledem” při nastavování. No, se šňůrkou to bylo trochu lepší, bohužel bederák se ošklivě kroutil pořád.

Nicméně poznatky z nejnovějšího pokusu s Helenkou v 15 měs., cca 10kg.  Vatanai Páteřák – povedená kombinace šátku a nosítka, dokonce bych řekla, že nosítko je z tohoto šátku mnohem hezčí, než šátek sám :D. Ramenní popruhy se mi zdály velmi tenké, málo polstrované, a zpočátku na ramenou dost nepříjemné. Po chvíli nošení mi to ale úplně přestalo vadit a nakonec byly docela příjemné. Bederák (sed jsem téměř nezmenšovala) byl příjemný, netlačil, bohužel bolest mi vystřelovala do beder. Podsazení úplně ukázkové, tady by se mnozí výrobci mohli učit.

Na záda mi nosítko bohužel rovněž nevyhovovalo, dítě šíleně nízko, koukalo mi do lopatek, výš dát nešlo, bolest do beder přetrvávala.

Suma sumárum velmi kvalitní a pěkné nosítko, které mně osobně bohužel nesedlo, i když jsem se fakt snažila!

Onbuhimo (dle výrobce od 4 měsíců do cca 3 let)

Jak to vidí Lenka:

První onbu, které jsem potkala, jež je dle výrobce vhodné od 4 měsíců. Tak to radši opravdu ne (pokud neplánujete nosit miminko v onbuhimu na břiše – což ale asi většina majitelů onbu neplánuje – a i tak nejsem přesvědčená o vhodnosti tohoto počínání). Sama moc nedávám ani 13měsíční, od půl roku bezpečně sedící, od 7 měsíců stojící a od nedávné doby i chodící Emilku v nosítku na záda, protože se mi ji prostě nedaří posadit dostatečně vysoko a mám pocit, že se v nosítku při absenci mého, ehm, hrudního vyklenutí trochu kinklá. V onbu je pravda poloha nošence lehce jiná proti klasickému nosítku, ale prosím prosím, snažně prosím všechny potenciální onbu-nosiče, nedávejte do něj nesedící-nestojící miminko! Někteří výrobci dokonce doporučují nosit v onbuhimu až chodící děti, to je samozřejmě druhý extrém, ale s těmi 4 měsíci to fakt Andala nemůže myslet vážně…

K samotnému nosítku – provedení, stejně jako u rostoucí Andaly, perfektní; nastavování sedu na šňůrku považuju za poněkud zbytečné (uzlík mě navíc tlačil do zad, takže jsem ho tak či tak musela povolit) – o moc menší dítě než 8kilovou/70 cm měřící Emilku bych vážně do onbu nedávala. Sed jsem tedy skrz protivný uzlík nestahovala a přesto nosítko krásně sedělo, Emi byla hezky podsazená a zádovou “opěrkou” obejmutá. Ramenní popruhy bohužel není možné dostatečně zkrátit a tím pádem mi Emilka dýchala na lopatky (stejný stav nošence a nosiče má Andala i přímo na svých promo fotkách) – toto považuju za velký limit a důvod mého osobního neuvažování o koupi tohoto nosítka, a to i přesto, že je to určitě jedno z nejpohodlnějších onbuhim, co jsem měla možnost vyzkoušet.

Jak to vidí Linda:

Nosítko bylo opět krásně ušité, ramenní popruhy byly více polstrované a asi nejpříjemnější, co jsem zatím u onbu zkoušela. Bohužel od onbu očekávám jen dvě věci – pohodlné popruhy a aby šlo dát dítě dostatečně vysoko, aby vidělo přes rameno, a tato druhá věc se bohužel nekonala… Milí výrobci, nezlobte se na mě, ale to fakt nepochopím… nosítko určené primárně na záda a takovou věc nedokážete zajistit…